Křivoklát

Je 42 metrů vysoká a v průměru měří dvanáct metrů.

Mezi slavnými vězni byli např.: Jindřich Habsburský, Karel IV. nebo Edward Kelley.

Oltář je uměleckou prací z doby po roce 1490, jejímž autorem je neznámý mistr, který pravděpodobně pocházel z okruhu Hanuše Spiesse z Frankfurtu nad Mohanem. Má podobu křídlové archy s dřevořezbou Korunování Panny Marie v centrální části, která je doplněna malovanými výjevy ze života Panny Marie a světců. Autorem maleb je neznámý malíř označovaný jako Mistr křivoklátského oltáře. Pohled Panny Marie směřuje do velké kamenné sedile vpravo v presbytáři, kde bývalo místo určené pro panovníka a jeho rodinu.

V prvním desetiletí dvacátého století, kdy na hradě probíhaly stavební úpravy, přibyly do kaple nové dřevěné lavice ozdobené různými neexistujícími bytostmi zla, které se krčí před tváří boží. Lavice vyrobili místní řemeslníci, truhláři Celestýn a Václav Friebertovi.

Největší knihou ve sbírce je hebrejská didaktika ze 17. století, která váží přes 11 kilogramů a čítá na 2500 stran.

čítá na 53 tisíc svazků. Prakticky ji shromáždil jen jeden jediný člověk – lantkrabě Karel Egon I. Na sklonku jeho života obsahovala okolo 20 tisíc svazků.

Velký sál královnina křídla zpřístupňuje sbírku historických saní z období baroka, rokoka a 19. století, které zdobí řezba i malba.

Rytířský sál

Obrazárna

Velitel švédské armády Johan Gustafsson stál proti kastelánu Křivoklátu Petru Slabému a snažil se vyjednat podmínky kapitulace. Avšak vše bylo marné a boj propukl.